E - Přidatné látky v potravinách
Pokud vás tato problematika zajímá, můžete si přečíst mou seminární práci na toto téma. Vypracovala jsem ji pro trenérskou školu Ronnie.cz
Jako téma své seminární práce jsem si vybrala chemické látky přidávané do potravin – mezi lidmi známé především jako tzv. „éčka“. Toto téma je mi velmi blízké, protože se sama již delší dobu snažím těmto látkám vyhýbat. Prvním impulzem, který mě vedl k zamyšlení nad tím, co jím, byly pořady „Peklo na talíři“ a „A DOST!“ vysílané na internetové televizi Stream.cz. Každý díl ve mně vyvolal řadu otázek typu: „proč přidávat chemickou látku, která nám nijak neprospívá, ba naopak, do jídla, aby mělo například hezčí barvu?“ nebo „proč přidávat do potravin různé škodlivé látky jen proto, aby byla levnější výroba?“. Čím více jsem toho slyšela, tím více to ve mně vyvolávalo potřebu se o tuto problematiku zajímat a nacházet nové informace, číst složení výrobků, které kupuji. To později vedlo k tomu, že jsem ze svého jídelníčku vyřadila možná 80-90% výrobků, které předtím tvořily jeho součást . Můj jídelníček ale tímto nijak neutrpěl na pestrosti a rozmanitosti. Jím vlastně téměř vše, co každý jiný člověk. Vzhledem k tomu, že miluji fitness a s tím i spojený styl života, byl můj jídelníček již delší dobu postaven na zdravějších potravinách. Ale i mezi nimi se našlo pár takových, které později přestaly vyhovovat mým zvýšeným nárokům na kvalitu. Zpočátku mi běžný nákup trval minimálně 2x delší dobu, než předtím. Přečíst pečlivě miniaturní složení na každém výrobku, který dáváte do košíku a vyhledávat „éčka“ v aplikaci v mobilním telefonu, přece jen zabere trochu času. Upřímně mě ale i nakupování začalo více bavit, nejen proto, že jsem měla pocit, že dělám něco pro své zdraví. Také jsem díky tomu poznala spoustu výrobků, které jsem do té doby neznala a neochutnala. Dnes mi už nákup trvá stejnou dobu jako každému běžnému člověku, protože vím, kam sáhnout a co vybrat. Ale i teď se občas ještě stane,že stojím chvilku u regálu a pátrám v mobilu, co znamená „E232“. Mnoho lidí v mém okolí to nechápe, možná i odsuzuje. Myslí si, že nic nejím...že přece dneska jsou éčka všude. Je pravda, že najít výrobek ve kterém nejsou zbytečné chemikálie je občas těžké, ale najít se dají v každém odvětví – ať už u sladkých či slaných potravin. Naštěstí se najdou i lidé, kteří se tím inspirují a trošku přemýšlejí než něco dají do nákupního vozíku. Největší podporou je pro mě má kamarádka, která objevila krásu fitness a zdravého životníhu stylu se mnou. Stejně jako já nekupuje výrobky obsahující zbytečné chemické látky, takže si mezi sebou radíme, jaký nový výrobek jsme kde objevily. Často si nosíme i ochutnávku toho,co jsme upekly. Vím, že se takto chci stravovat i po zbytek života a jednou k tomu povedut i své děti. Samozřejmě jim nic nechci odpírat, ale existuje spoustu zdravějších vatiant sladkostí – bez zbytečných rychlých cukrů či chemických látek. Kousek ovoce ke svačině bude vždy lepší volbou, než Tatranka. Ale i mezi čokoládou se dá vybrat ta, která neobsahuje zbytečná „éčka“, proto budu jídlo pro ně velmi pečlivě vybírat. Jestli budou tento zdravý styl života chtít následovat i nadále, bude pak jen na nich. To je asi vše podstatné k vysvětlení, proč jsem si vybrala právě proto téma. Nyní se vám pokusím přiblížit pár vybraných druhů éček a z nich ty, které považuji za nejvíce škodlivé.
E- přidatné látky v potravinách
Dělíme je do mnoha skupin, každá z nich má jiný účinek. Mezi skupiny Éček a přídatných látek v potravinách patří například barviva, kypřící látky, zahušťovadla,konzervanty, látky zvýrazňující chuť a vůni, stabilizátory nebo leštící látky. Rozdělujeme je také podle stupně škodlivosti. Proto ne každé éčko musí být zákonitě špatné. Skóre škodlivosti se mohou v různých publikacích a zdrojích lišit. Jedno ze základních a nejznámějších rozdělení pochází z internetových stránek „www.emulgatory.cz“.
● 0 - přírodní látka, získaná přírodní cestou
● 1 - látka vyskytující se v přírodě, získaná synteticky
● 2 - syntetická přísada, bez známých vedlejších účinků
● 3 - přísada nevhodná pro děti, alergiky, osoby citlivé na chemii v potravě, ...
● 4 - přísada, která je v podezření jako příčina alergií, hyperaktivity, ...
● 5 - přísada, která způsobuje alergie, hyperaktivitu, ...
● 6 - přísada, která může mít karcinogenní účinky
● 7 - látka ohrožující zdraví
Ne všechny látky označené kódem „E“ jsou škodlivé. Jsou tak označované i vitamíny a minerální látky přidávané do potravin, které nám nijak neškodí, ba naopak. O těch se ale v mé práci zmiňovat nebudu. Chci jí věnovat synteticky, tedy uměle vyrobeným látkám, které našemu zdraví nijak neprospívají.
KONZERVANTY
Jako první bych se ráda zastavila u konzervantů. Tato skupina emulgátorů je, dle mého názoru, jedna z nejvíce nesmyslných. Používají se z důvodu pohodlnosti dnešních spotřebitelů, kteří chtějí mít doma potravinu, která jim vydrží co nejdéle čerstvá. A také ze snahy výrobců o snížení ekonomických nákladů na výrobu potravin. Jejich úkolem je bránit v rozmnožování nebezpečným bakteriím. K tomu se dá však využít i jiných a více šetrných způsobů, jako je například mražení, sušení, pasterizace, vaření atd.
E 222 - Oxid siřičitý - je to vysoce dráždivá a jedovatá látka, vznikající hořením síry. Používá se, aby zabránil změnám barvy (hnědnutí) sušeného ovoce, želé, vína, ovocných nápojů, džusů, marmelád atd. Je na seznamu extrémně nebezpečných látek. V dnešní době je však stále nedostatek studií, aby mohl být považován za karcinogenní látku. Mezi jeho známé nežádoucí účinky patří bolesti žaludku, nevolnost, bolesti hlavy či problémy astmatického typu. Při testování na zvířatech byl po požití této látky zjištěň výskyt žaludečních vředů. Já osobně se mu vyhýbám především v již zmíněném sušeném ovoci.
E210 - Kyselina Benzoová – tato látka se může v potravinách za působení kyseliny askorbinové přetvořit na rakovinotvorný benzol. Její využití je velmi rozšířené. Využívá se například k aromatizaci nápojů, v sýru, ve víně, v kečupech, zázvorovém pivu, zmrzlinách, bonbónech, polévkách, v koření, ve žvýkačkách, čokoládě atd. Při jejím požití může dojít k mírnému podráždění kůže, zhoršení pozornosti a vzniku hyperaktivity především u dětí. Dále se mohou projevit alergické reakce jako je astma, kopřivka ,červené oči.
E250, E249 - Dusitan sodný, draselný – dusitany všeobecně slouží jako stabilizátory barvy, dodávají potravinám uzenou chuť, prodlužují životnost výrobků a působí vůči bakteriím. Využívají se především u párků, klobás, ve slanině, v šunkách a jiných salámech apod. Dle studií a testování na zvířatech se již při malých dávkách rozvinula rakovina – zejména plic a jater. Konzumace většího množství může vést k bolestem břicha, poklesu krevního tlaku či bolestem hlavy. Dusitany sestaly hlavním důvodem proč se ve svém jídelníčku zcela vyhýbám ba i 96% šunkám. Řadí se na 5. stupeň škodlivosti, jsou považovány za nebezpečnou látku a jsou nevhodné pro děti. Běžně se však vyskytují i v šunkách, které na obalu uvádí slogan ,,šunka pro děti“.
KYPŘÍCÍ LÁTKY
V těstě se za pomoci těchto látek uvolňují plyny (oxid uhličitý), což způsobí, že těsto zvětší svůj objem. Dle mého názoru je zbytečné je vyrábět z chemických látek a zatěžovat tak organismus. Kypřící prášky se dají pořídit i v BIO obchodech – vyráběné z kukuřičného škrobu, či vinného kamene. Běžně dostupný prášek do pečiva obsahuje tzv. difosforečnany, které můžeme najít v tavených sýrech, v uzeninách či pečivu. Tyto látky jsou zdrojem fosforu. Nadbytek forforu v těle může zapříčinit nedostatek vápníku a úbytek kostní hmoty.
E500 - Hydrogenuhličitan sodný – vyrábí se z chloridu sodného a amoniaku. Objevuje se v práškovitých směsích na výrobu muffinů, palačinek a dalších pekařsých výrobků. Dále je také součástí kypřících prášků do pečiva. Často se objevuje také v různých sušenkách a oplatkách. V běžném množství je považován za látku bezpečnou a neobjevují se u něj žádné nežádoucí účinky. Já se i přes to výrobkům s touto látkou vyhýbám. Ale jelikož ráda peču, kupuji si kypřící prášek do pečiva bez fosfátů.
LÁTKY ZVÝRAZŇUJÍCÍ CHUŤ A VŮNI
Tato skupina látek patří k těm nejméně potřebným a řekla bych až zbytečným chemikáliím, které si cpeme do těla. Slouží jen ke klamání zákazníků a šetření peněz výrobců, kteří díky nim mohou použít méně surovin na výrobu a finální výrobek dochutí pomocí těchto látek.
E621 - L-glutaman sodný - je nejvíce využívaným dochucovadlem v potravinářském průmyslu. Dodává potravinám výraznou masovou chuť. Využívá se například u mnoha aromat (brambůrky, slané pochutiny), v mastných výrobcích, v uzeninách, v některých sýrech či výrobcích z ryb, nebo konzervovaných jídlech. Přidává se do instantních polévek a jiných instantních pokrmů, směsí koření, sojových omáček …Glutaman sodný má skóre škodlivosti 5. Bylo prováděno mnoho výzkumů a testů, které prokázaly, že je nebezpečný pro zdravý vývoj mozku dětí od embryonálního stádia až do 12 let. Mezi další nežádoucí účinky patří zvracení, závratě, bušení srdce, zadržování vody v těle, ztuhlé svaly, bolest hlavy, změny nálad, deprese, poruchy spánku a další příznaky. Dle některých studií může mít souvislost s Alzheimerovou nemocí a cukrovkou. Bylo zjištěno, že má vliv také na plodnost obou pohlaví, zhoršení astmatu a migrén. U zdravých lidí může astmatické stavy vyvolávat.
E951 – Aspartam - řadí se také do skupiny umělých sladidel, ale spadá i mezi látky, které zvýrazňují aroma. Používá se jako náhražka cukru – je 200x sladší. Přidává se do výrobků jako jsou žvýkačky, hořčice, majonéza, sypké nápoje, některé druhy jogurtů, dezertů, pudinků a cereálií, atd. Velmi často je používán jako náhrada cukru v „light“ a „dia“ výrobcích. Aspartam je na 5. stupni škodlivosti. Bylo provedeno nespočet studií a výzkumů. Několik z nich uvedlo, že při pokusech na zvířatech byl zjištěn zvýšený výskyt rakoviny mozku. Bylo také dokázáno, že může narušit hormonální rovnováhu a nervové funkce. Mezi další nežádoucí účinky, které u lidí vyvolal patří bolesti hlavy, poruchy chování u dětí, nevolnost, závratě, … Jelikož se aspartam v těle rozkládá na fenylalanin, kyselinu asparagovou a methanol, měly by se mu vyhýbat také těhotné a kojící ženy.
E620 - Kyselina l-glutamová – používá se především jako dochucovadlo, náhrada soli a jako levná náhražka dražších surovin. Dodává potravinám masovou chuť a využívá se i ke zlepšení chuti piva. Hojně je využívána v mnoha instantních pokrmech, kořenících směsích, výrobcích z ryb, konzervovaných jídlech, ve zmrzlinách, masných výrobcích, smažených brambůrcích... Mezi nejčastěji uváděné nežádoucí účinky patří astma, poruchy spánku, trávicí potíže, bolesti hlavy a zvracení.
BARVIVA
Další nebezpečnou zbytečností, kterou do jídla přidáváme jsou barviva. Barviva se dělí na přírodní, přírodně identická a syntetická. Přírodní barviva nepředstavují žádnou hrozbu a nemají žádný negativní vliv na naše zdraví. V řadě výrobků převažují barviva přírodně identická či syntetická, která jsou levnější na výrobu. Syntetická barviva se v součastnosti vyrábí z ropy a ropných poduktů nebo uhelného dehtu. Výrobci do potravin přidávají barviva jen z důvodu lepšího prodeje výrobku. Je prokázáno, že spotřebitel si raději vybere např. jahodový jogurt, který bude krásně červený nebo pomerančovou limonádu, která bude jasně oranžová. Mezi barviva patří mnoho látek, některé z nich jsou v České republice zakázána. Přesto se mezi těmi používanými najde spousta z nich, které mají skóre škodlivosti 4, 5 i 6. Zde jsou příklady některých z nich.
E102 - Tartrazin (Cl potravinářská žluť 4) – používá se především v ovocných džusech, cukrovinkách, zmrzlinách, plechovkových omáčkách, koření, polévkách, čokoládách, konzervovaném ovoci a hořčici. Je na 4.stupni škodlivosti, je to látka považována za nebezpečnou a nevhodnou pro děti. Jeho možným důsledkem je totiž vznik dětské hyperaktivity. Mezi jeho negativní účinky patří kopřivka, astma, tvorba akné či alergické reakce. Podle výzkumů je i potencionálním viníkem vzniku kožních nádorů.
E120 - Košenila, kyselina karmínová, karmíny – získává se z těl samiček hmyzu Dactylopius Coccus, které žijí na kaktusech na Kanárských ostrovech, v Peru a dalších zemích. Vzniklé barvivo je derivát antrachinonu. Všechny antrachinony mají rakovinotvorné účinky! Může být dalším článkem ke vzniku hypeaktivity u dětí. Způsobovat může také astma,sennou rýmu, anafylaxi, kopřivku. Její využívání v potravinovém průmyslu je bohužel velmi rozšířené. Přidává se do mléčných výrobků, salámů, páků, džemů, cukrovinek, dortových směsí, žvýkaček, kompotovaných třešní, oplatek, nápojů, instantních polévek... Využívána je také v textilním průmyslu či v kosmetice – je přísadou ve výrobě rtěnek, šampónů, očních stínů a umělých barev.
E123 - Amarant ( Cl potravinářská červeň 9 ) - je to látka, která je zakázána v mnoha zemích, včetně USA. V České republice je povolena používat jen v některých výrobcích, přesto ji Státní zemědělská a potravinářská inspekce objevila i v potavinách, kde být neměla. Používá se k obavení cukrovinek, cereálií, krupičných kaší, pudinků, nealkoholických i alkoholických nápojů. Dále také jako barvivo v krmivech pro psy či v kosmetice. I na tuto látku bylo povedeno nespočet testů a studií. Některé z nich prokazují opět karcinogenní účinky. Může způsobovat poškození ledvin a jater, poruchy plodnosti, astma, hyperaktivitu a horečky.
E124 - Ponceau 4R ( Cl potravinářská červeň 7) – stejně jako u mnoha dalších syntetických barviv existuje podezření, že se jedná o karcinogen. Využití této látky u nás je opět velmi rozšířené i přes to, že v některých zemích je používání E124 zakázáno. Přidává se do marmelád, kečupů, cukrovinek, zmrzlin, limonád, kompotovaného ovoce, pudinků...
E132 - Indigotin ( Cl potravinářská modř 1, Indigocarmine ) - může způsobovat zvacení a nevolnost, vyšší krevní tlak, vyrážky či alergické reakce. Podle některých studií se opět může jednat o karcinogen. Při pokusech na krysách vznikl zhoubný nádor v místě vpichu této látky do těla. Najdeme ho opět v cukrovinkách, pekařských výrobcích, želé, cereáliích, …
E133 - Brilantní modř FCF ( Cl potravinářská modř 2 ) - používá se k obavení cukrovinek, pudinků, rmrzliny, cereálií, limonád atd. Mimo to také v make-upech, deodorantech, barvách na vlasy, zubních pastách či jiných kosmetických výrobcích. Studie prováděné na krysách opět zjistily vznik nádorů v místě vpichu nebo po požití. Byly prováděny také výzkumy na řadě dobrovolníků. Ty zjistili toxické účinky této látky – zbarvení moči, pokožky a fekálií. Dalšími následky, které výzkum provázely byl pokles krevního tlaku, vznik metabolické acidózy nebo smrt.
E155 - Hněď HT ( CI potravinářská hněď 3 ) - používá se k obarvení cukrovinek, čokolád, polévek, rybích výrobků, koření, pečiva nebo omáček. Její konzumací může dojít k alergickým reakcím, zhoršení citlivosti kůže. Není vhodná po děti, protože spolu s benzoany může způsobit dětskou hyperaktivitu.
To je jen malý výčet ze všech látek přidávaných do potravin. Snažila jsem se vybrat ty nejvíce škodlivé z nich, které jsou povolené v ČR. Rozhodla jsem se jako součást mé seminární práce udělat výzkum pomocí dotazníku na internetu. Vymyslela jsem 12 otázek, kterými jsem chtěla zjistit, jak moc běžného člověka zajímá složení výrobku a co je pro něj při výběru potravin nejdůležitější. Zde přikládám grafy s procentuálními výsledky k jednotlivým odpovědím.
1. Když jdete na nákup, čtete složení výrobků?
2. Jaká kritéria nejvíce zohledňujete při nakupování potravin?
3. Pokud máte děti, sledujete složení potravin, které jim kupujete?
4. Mohou některá "éčka" způsobit hyperaktivitu a negativně ovlivnit pozornost dětí?
5. Věříte, že pokud jíte potraviny obsahující "éčka" -např. zvýrazňovače chuti, konzervanty... může to mít negativní vliv na vaše zdraví?
6. Proč podle vás výrobci potravin používají chemické látky při výrobě?
7. Kupujete BIO výrobky?
8. Pokud ano, jaké výrobky to jsou nejčastěji?
9. Myslíte si, že všechny BIO výrobky jsou zdravé?
10. Kupujete si výrobky přímo od farmářů např. na farmářských trzích?
11. Může mít konzumace potravin obsahující některá "éčka" vliv na rakovinu tlustého střeva?
12. Myslíte si, že jsou zdravé potraviny drahé?
Závěr
Dotazník dostala k vyplnění rovná stovka dotazovaných lidí na internetu. Musím říct, že mě některé výsledky mile překvapily. I když je možné, že se dotazníky dostaly pod ruku spíše lidem, kteří se o zdravou stravu zajímají trochu více a byli proto ochotni mi jej vyplnit. Ale i tak jsem potěšena, že většina lidí se alespoň u některých výrobků dívá na složení. Jak moc se jím nechají ovlivnit, je už věc jiná. Polovina z nich vyplnila, že pár přidatných látek v potravinách jim nevadí. Další věcí ,co mě trochu překvapuje je, že si někteří myslí, že je zdravá strava drahá. Dle mého názoru je levnější si koupit např.jablko než nějakou oplatku, která ani trochu člověka nezasytí. Jistě existují i dražší potraviny, ale myslím, že pak už záleží na tom, co si člověk vybere a jak moc je náročný. Zhodnocení ostatních otázek nechám na vás. Závěrem bych chtěla říct už jen to, že doufám, že tato práce bude mít pro vás nějaký přínos. Že vás třeba donutí k zamyšlení nad tím, co konzumujete vy a vaše děti, pokud jste tak ještě neučinili. A kdyby ne, tak doufám, že vám přinesla alespoň nové a zajímavé informace.
ZDROJE:
https://www.bezkonzervantu.cz/
www.databazepotravin.cz
www.emulgatory.cz
